Evoluční teorie vychází z toho, že vše se vyvíjelo postupnou cestou vlivem chyb v genetickém kódu, které zvýhodnili jedince, a tím umožnili jeho větší šanci přežít. Vlivem přírodního výběru, kdy přežil jen ten nejsilnější.
Pomiňme fakt, že nikdo z vědců nedokáže doposud vysvětlit,
jak neživé koacerváty oživly a zaměřme se na další podstatná fakta:
Je třeba si uvědomit, že valná většina chyb v genetickém kódu
je tvz. negativních, tozn. že výsledkem mutace je jedinec s vadou, nikoliv
jedinec s výhodou. Mohou vznikat
i mutace pozitivní, a to zejména u původců chorob, kteří se dokáží (narozdíl
třeba od nosorožce) mnohonásobně replikovat ve velmi krátkém časovém horizontu,
a tudíž se zvyšuje mnohonásobně nejen pravděpodobnost negativní mutace, ale i
pozitivní. Proto může dojít k tomu, že vir, který se původně šířil složitou
cestou, se začal přenášet snadno (čehož jsme svědky u tzv. Mexické chřipky).
Stručně řečeno:
Mutace mají nejčastěji vliv negativní
nebo žádný. Mutací, které pozitivně ovlivní vlastnosti organismu, a kterým je
přisuzován významný vliv na evoluci, je ve srovnání se škodlivými nebo
neutrálními velmi málo.
Na vznik mutací mají vliv mutageny.
Rozeznáváme mutageny:
2/fyzikální (RTG
zážení, UV záření)
3/biologické (retroviry,
ontogenní viry, mobilní genové sekvence)
Je nemožné pro mnohobuněčný organismus se tolikrát identicky replikovat (dělit) v krátkém časovém horizontu jako např.bakterie, a proto je nemožné, aby docházelo k pozitivním mutacím u mnohobuněčného organizmu tak často, aby se vývoj organizmů odehrával v tak krátkém časovém sledu existence Země pouze vlivem pozitivních mutací.
Evoluční teorie je tudíž velmi nevěrohodná.
Jsou naprosto směšné vědecké články,
které popisují např., jak suchozemská želva "odhodila" krunýř a vrhla
se na život ve vodě a zbyl jí na zádech pouze rudiment krunýře. My ikdybychom
se rozhodli, že budeme žít v moři a plavali v moři poctivě 24hodin denně,
tak nám ploutve nenarostou a našim potomkům taky ne.
Stejně tak šimpanz, ikdyby
se snažil používat počítač, začal chodit do práce a kouřil dýmku, člověka to z
něj neudělá. Ani po stovkách let...ani vlivem tepla, tlaku a "speciálních
podmínek", což je oblíbené vysvětlení na otázku dětí, proč se z opiček
nevyvýjejí lidi i dnes.
To, že se tělesná stavba druhu změnila,
může ovlivňovat změna životních podmínek druhu, ale druh samotný, není schopen
pružně reagovat na změnu nebo svojí vůlí ovlivnit to, jak bude vypadat. Kráva
je býložravec, má složený žaludek-bachor, čepec, kniha, slez- uzpůsobený k
trávení zelené biomasy. Kdyby zmizela všechna tráva, je nepravděpodobné, že by
se z krávy stal dravý predátor bažící po mase.
Ještě v nedávné minulosti se lidé smáli tomu,
že by mohlo existovat něco jako srdce a krevní oběh, tomu, že materiál je tvořen menšími částečkami jako jsou
atomy a molekuly, tomu,
že existují pouhým okem neviditelní původci nemocí - viry a baktérie.
Dnes s rozvinutou technikou a vědeckými důkazy toto považujeme za jasný fakt, přestože nemáme schopnost pouhým okem
vidět ani elektrony v atomech ani viry, jsme si jisti, že to tak je. Stejně
jako vítr nevidíme, víme že existuje a víme, co dokáže, neboť ho cítíme a
vidíme výsledky jeho působení, můžeme tedy usuzovat, na to, že existuje.
Do dnešních dob vědci, zabývající se astronomií, nemají jasno ohledně vzniku vesmíru, odkud se vzal prvotní zdroj materiálu a energie tohoto procesu, a zatímco vědci předpokládali, že s přibývající dobou se rozpínání vesmíru bude zpomalovat vesmír a energie mu bude ubývat, vesmír se naopak rozpíná stále rychleji.
Každý, kdo studuje přírodní vědy, ví, že
vše probíhá v perfektním pořadí, v perfektním uskupení a sledu, v cyklech, že
jedno navazuje na druhé, že organismus je schopen sám sebe opravovat a neustále
bojovat s infekcemi, ačkoliv o tom nevíme, že každé zvíře bylo stvořeno tak,
aby se hodilo svým vybavením do svého prostředí a aby nalezlo vhodnou potravu,
hydrocyklus, fotosyntéza, to vše jsou příklady fantasticky fungujícího
uspořádání, které by jen stěží mohlo vzniknout náhodou nebo vlivem chyby v
genetickém kódu.
Lidé, materialisticky
založení, kteří si nedokáží připustit existenci Vyšší Inteligence, která je Stvořitelem vesmíru, planet a
hvězd, rostlinstva a živočištva, stejně jako člověka, hledají něco
hmatatelného, co se dá uchopit a vypočítat. Ale ani vítr nelze uchopit a
vypočítat a přesto existuje.
To, že jsme vznikli souhrou náhod, postupným vývojem, chybami v
genetického kódu, je jen náhražková teorie pro lidi s nedostatkem víry ve
Stvořitele a pro politické
režimy potírající náboženské cítění lidu.
Je to Stvořitel, který nejlépe ví, jak
funguje nejen náš svět, ale i vše, co naši Zemi obklopuje, jak který druh má
vypadat, čím se bude živit, a je v Jeho moci snadno rozhodnout o tom, že se
změní genetický kód toho kterého druhu. A zda-li některou vývojovou větev
ukončit a nahradit novou, či stávající druh pozměnit. Bůh plánuje na miliardy
let dopředu a přesně ví, co dělá, kdy to dělá a proč.
Bůh nás stvořil, s jasným úmyslem a také po nás něco chce. Tato Země
není pouhou náhodou vhodná pro život. A není náhoda, že tu vše funguje v tak
skvělých
systémech a uspořádáních, které
narušuje svojí činností nejvíc člověka jeho činnost. Je naprosto vyloučené, aby to vše bylo pouze dílem
náhody. Pomiňme všechny vratké argumenty evolucionistů a zamysleme se na
podstatou otázky vzniku člověka...Proč jsme tady??? Jaký smysl naše existence má?
Jíst? Spát? Pracovat? Množit se? A k čemu? Když bychom tu byli jen náhodou. Co
by to mělo za smysl - rodit se a umírat? Na co takové snažení kvůli pár letům
života beze smyslu??? To je hotová beznaděj. Pokud jsme tu jen náhodou, vše, co
lidstvo dokázalo v průběhu staletí je k ničemu.
Je tak perfektní orgán, jakým beze sporu
lidský mozek
je, schopen přijmout myšlenku, že se vyvinul z opice, aby žil, byl a umřel???
Na co bychom pak měli rozum, emoce, představivost, logiku, duševno? Je jen jedna správná odpověď na tuto otázku: BŮH NÁS TAKOVÉ STVOŘIL.
Dal nám zrak, abychom viděli, co dalšího pro nás vytvořil, jakou nádheru a rozmanitost druhů, barev, vůní a chutí rostlinstva, co vyrůstá z jedné hlíny a je zalévano jednou vodou. Rozmanitost zvěře na souši i ve vodě. Mohutná horstva, pouště i daleké plochy oceánů.
Dal nám rozum, abychom na základě toho, co vidíme kolem sebe, pochopili, že toto vše nemohlo vzniknout jen náhodou, v tak perfektním pořádku a precizním uspořádání.
Dal nám cit, abychom milovali. Sebe, svoji rodinu, ostatní lidi a ze všeho
nejvíce Toho, Kdo nás stvořil a o celý svět se stará, poskytuje nám vzduch, obživu i
vedení. Nespadne lístek ze stromu, aby o tom Stvořitel nevěděl. A žádná samice
nebo žena neotěhotní bez toho, aby Bůh to chtěl. A žena sama netuší, že je
těhotná a neví, jaké dítě v ní roste - chlapec či dívka, blond nebo černovlasý,
s modrýma
očima nebo hnědýma, atd. Bůh totiž tvoří a stvořuje stále, Jeho práce neskončila
stvořením světa a všeho v něm a okolo něj. A pokud si Bůh přeje, aby se nějaké zvíře lišilo od ostatních,
stvoří ho jiné, je to pro Něj tak!
snadné.