Církev je vynález typicky křesťanský.

 V Islámu žádná církev neexistuje. V Islámu NIKDY nebyly boje o majetky, prodávání odpustků, manipulace s chudými lidmi, inkvizice, celibát, obviňování žen z prvotního hříchu, křížácké výpravy ani pálení knih, apod.

Muslimové se chodí modlit pětkrát denně do mešity, kde modlitbu vede nejzkušenější a neznalejší muž. Říká se mu šejch a zpravidla to je člověk, který vystudoval některou z islámských univerzit, jako např Al Azhar v Egyptě, Univerzita Ímén v Rijádu, nebo Islámská univerzita v Medíně Munawwara apod. Může to být Bakalář, Magistr nebo Doktor. Svolává k modlitbě - Azán, vede modlitbu, připravuje a vede slavnostní páteční kázání, vede slavnostní aidové modlitby, shromažďuje milodary pro chudé, vede hodiny Koránu a Islámu v mešitě, odpovídá na dotazy věřícících apod....Tento člověk je placený vládou, a to mnohdy velice špatně. Nijak se nevyvyšuje nad ostatní věřící, chodí oblečen jako většina lidí, většinou v bílé košili nad kotníky a bílý čepečkem na hlavě. Žádné zlatem vyšívané pláště. Islám je náboženstvím rovnosti v rase, pohlaví i bohatství. Stejně oblečený chodí učitel saudské univerzity i Saudský král.

Je množství malých mešitek a musallá (místo na modlení, pokryté kobercem, ohrazené ohrádkou, třebas pod širým nebem nebo uprostřed ulice). Tyto modlitebny většinou nemají stabilního šejcha a modlitbu vede člověk, který nejlépe zná Korán. Modlící, kteří se sejdou na tomto místě se před modlitbou dohodnou, kdo bude vést modlitbu a pak se pomodlí a rozejdou se, kam potřebují.

Kněz v křesťanství dělá zpověď a údílí pokání.

V Islámu něco jako zpověď člověku neexistuje. Každý člověk je hříšník, kněze nevyjímaje, jak tedy mohou zpovídat lidi, udílet jim pokání a ještě jim dát rozhřešení??? V Islámu se věřící zpovídají přímo BOHU, neboť BŮH je Slyšící a Vševědoucí a nepotřebuje žádných prostředníků. A jen BŮH může určit pokání a odpouštět hříchy. V Islámu platí, pokud člověk upřímně a z celého srdce svého hříchu lituje, poprosí BOHA za odpuštění a nemá v úmyslu hŕích již nikdy opakovat, pak se má spolehnout na to, že mu BŮH odpustil. Jen jediný hřích BŮH neodpustí, a to je pokud člověk zemře, aniž by přestal přidružovat partnery k BOHU ( svaté, proroky, apod.), to je nejtěžsí hřích-širk.  Pokud s tím však člověk přestane za života, lituje toho a už nikdy neopakuje, BŮH mu to odpustí.