1) Islám je jediné monoteistické náboženství

Většina náboženskych směrů a filozofií zahrnuje víru v množství bohů a bůžků, např. Hinduismus, Budhismus, aj.

Judaismus se hlásí k monoteistickému konceptu. Ale v dřívějších dobách tomu tak vždy nebylo. Hlavní směry křesťanství se také hlásí k monoteismu, ale ve skutečnosti věří v trojici. Křesťanské ućení trojice v přímém rozporu s monoteismem. BŮH je JEDEN JEDINÝ, ne trojjediný. BŮH  je Soběstačný, Dokonalý. Nepotřebuje zástupce na zemi, pomocníky, prostředníky ani syny, ći dcery. Sám vše stvořil, sám vše řídí a kontroluje doposud. Nespadne lístečku ze stromu, abz o tom nevěděl. Patří mu vše, co na nebesích je i na zemi a ON JEDINÝ je chvályhodný. Připisování partnerů BOHU a uctívání a vzývání čehokoliv nebo kohokoliv vedle BOHA je nesmírnou nespravedlností vůči BOHU a největším hříchem.

Všichni Prorokové ve všech dobách učili lidi uctívat pouze Boha Jediného. A ve zbytcích původních Zjevením nalezneme doposud učení víry v Jednoho Jediného Boha (v Bibli i Tóře).

Avšak mnoho skupin se od monoteistického učení odklonilo a začalo vedle Boha uctívat anděly, svaté, Proroky, zbožné lidi, amulety, znamení, hory, kameny, energie, aj.

Ve všech hlavních náboženstvích tak vzniklo množství sekt, jejichž učení je mimo koncept monoteismu. 

Islám je náboženství, které odmítá přidružování v jakékoliv podobě. Odmítá trojici, odmítá vzývání Proroků vedle Boha, odmítá vzývaní andělů, satanů, či svatých v jakékoliv podobě. Neboť jen BŮH sám o sobě je Slyšící, Vševědoucí. Je dokonalý a nepotřebuje žádné pomocníky ani přímluvce. Je Jediný, kdo dáva život a smrt. A Jediný, kdo nám může pomoci, pokud Ho o pomoc požádáme.

Byl to BŮH, který nás stvořil a bezpečně uschoval v děloze matky. A bez jakéhokoliv vědění, nahé a slabé nás z dělohy vyvedl. Dal nám život, inetligenci, sluch, zrak, čich, hmat a chuť, abychom poznali a pochopili, Kdo nás stvořil a proč. Neměli bychom být vděční? A modlitba je projevem díků, úcty a respektu vůči Stvořiteli, a zároveň je prosbou o správné vedení.

Každý z nás jednou sestárne a přiblíží se hodina smrti a bylo by bláhové, myslet si, že nedojdeme zúčtování za vše, co jsme činili. Každý z nás zemře a bude znovu oživen BOHEM, aby se zpovídal ze svých skutků. Naše ruce, nohy, oči, jazyky budou svědčit proti nám nebo pro nás, dle pravdy. Nikdo se nikam neschová a spravedlnost ho dostihne. Každý sám za sebe. Rozhodující bude víra a dobré skutky...

2) Islám je rovnost

- rovnost rasy: všichni lidé jsou si rovnocenní, bez ohledu na barvu kůže, v Islámu neexistuje rasismus

- rovnost pohlaví: muž a žena byli stvořeni naprosto rovnocenní, k sobě navzájem kompatibilní, avšak s rozdílnymi kompetencemi, povinnostmi a schopnostmi. Muž není stvořen, aby rodil a kojil děti, ale byl stvořen, aby rodinu chránil a zajistil vše potřebné pro existenci. Žena nebyla stvořena, aby denně tvrdě pracovala nebo bojovala, ale ALLÁH ji plně vybavil citem pro krásno, čistotu, jemnost, eleganci.

 Muž a žena do sebe zapadají jako puzzle, pokud přijmou svoji roli a žena je ženou a nesnaží se byt mužem a naopak. V dnešní době jsme svědky toho, že ženy se snaží vyrovnat mužům, chovají se mnohdy tvrději, než muži,  jsou cílevědomější, chladnější. Ale pak už to nejsou ženy, ale atrapa muže. Chovají se jako muž, budují kariéru jako muž, oblékají se jako muž, mluví jako muž, gestikulují jako muž, ale dámy, muže (většinou) nepřitahují muži, ale ženy! Mužské pokolení nepřitahují silná gesta, chlapské řeči a tvrdost, ale na ženě je přitahuje ženskost, jemnost, citlivost a plachost.

 Naopak ženy přitahuje síla, cílevědomost, spolehlivost a opora muže, nikoliv umrčený, stále si stěžující partner, neschopný cokoliv zařidit a spoléhající se na partnerku jako na matku.

 Pokud muž je mužem a žena ženou, pak vše funguje v plné harmonii k užitku všech a zejména potomstva. Sociální průzkumy prokázaly, že nejšťastnější manželství jsou ta, kde oba partneři přijali svoje role a nesnaží se imitovat opačné pohlaví. 

- rovnost postavení: v Islámu jsou si všichni lidé rovni ve svém postavení - všichni Muslimové jsou služebníky Božími a žádné kastovnictví nebo společenské úrovně v Islámu neexistují. ALLÁH nás posuzuje podle našich skutků, ne podle našeho postavení v životě. A je to krásně zobrazeno při modlitbě, kdy všichni stojí v jedné řadě - král i čistič bot, milionář i chuďas, vidoucí i slepec, muž i chlapec, starý i mladý, malý i velký, tlustý i štíhlý, ti všichni stojí v jedné řadě a sklánějí své tváře k zemi pro Jednoho Jediného Boha.

- rovnost původu: i v původu jsme si všichni rovni, neboť od Jednoho BOHA pocházíme, který nás stvořil z prachu a kapky semene. Vytvořil Adama a Evu, naše společné prarodiče z nichž vzniklo lidstvo veškteré. Takže všichni jsme si bratry a sestrami navzájem a musíme se podle toho chovat. ‎

3) Islám je přátelství

Na základě všech výše zmíněnych atributů rovnosti v Islámu je logické, že Muslimové jsou si navzájem přáteli, bratry a sestrami. A musí se podle toho chovat. V Islámu je kladem důraz na pěkné chování jednoho k druhému, souseda k sousedu, mladých ke starším a starších k mladším, vzájemný respekt a úcta, ochota pomoci. Muslimové jsou jeden velký národ, ať už pocházejí z Asie, Ameriky, Evropy, Austrálie nebo Afriky. Samozřejmě, že ne všichni lidé jsou hodní a dobří věřící, a proto můžeme být svědky toho, že Muslim napadne jeden druhého, nebo dokonce válčí mezi sebou islámské země. To je bratrovražedný boj. Ale Muslim stejně jako neMuslim jsou si bratry také, ne vírou, ale původem. Proto by se měli navzájem respektovat, neurážet se a chovat se pěkně.  ‎

4) Islám je mír

Islám znamená mír. Každy Muslim, ktery potká bratry ve víře, pozdraví: Assalámu alejkum - Mír s vámi. To je jasný důkaz, že Islám nevyzývá k násilí, ale k budování míru. V Islámu, je lidský život nedotknutelný, protože život daroval člověku ALLÁH a jen On Sám má právo život vzít. Pokud člověk úmyslně zabije jednoho člověka, bude souzen, jakoby zabil lidstvo veškeré, a pokud zachrání jednoho člověka, bude odměněn, jakoby zachránil lidstvo veškeré. Zabití je v Islámu povoleno jen za velmi jasných a tvrdých podmínek, stanovených islámským právem, zvaným Šaríja, např. zabití v sebeobraně, či při obraně své země nebo rodiny. nebo stětí mečem pro vrahy.

5) Islám je klid duše, srdce a mysli

 Ten, kdo vstoupí do Islámu a Islám se snaží studovat a pochopit, ucítí nevýslovnou úlevu, štěstí a klid mysli. Už jej nepronásledují úzkosti z nejasného cíle a důvodu existence, obavy z budoucnosti a ze smrti, deprese z minulosti a toho, co měl udělat, ale neudělal a kdyby to udělal, tak by to bylo všechno jinak...to vše v Islámu neexistuje. Dlouhé bloudění v temnotách, padání, zranění, tápání, úzkost a nejistota, to vše zmizí, když vstoupíte do Islámu, vstoupíte do zářivého světla, kde vidíte svoji cestu zcela zřetelně se všemi výmoly, kameny i kopci.

Islám poskytuje vedení tomu, kdo chce vedení přijmout. Kdo není pyšný a není přesvědčen, že má život pod kontrolou a plně ve svých rukách. Protože pod kontrolou má naše životy jen ALLÁH.

Člověk se cítí tak soběstačný a přitom stačí malá nehoda a je do smrti nemohoucí jako malé dítě a proti svému osudu nezmůže nic.

Člověk je přesvědčen, že sám si zajistil úspěch a peníze, že je to jen a jen jeho zásluha, ale kdo mu dal rozum? Kdo mu dal schopnosti úspěchu dosáhnout? Kdo mu dal zdraví? Kdo mu poskytuje vzduch, vodu? Kdo mu dal zrak? Jen Jeden Jediný BŮH! Neměli bychom být tedy BOHU za tyto dary vděční?

Kdo se podřídí Boží vůli, ucítí neskutečnou radost, štěstí a naplnění. Pochopí smysl svého života, pochopí, co je správné a co ne a proč na základě logiky, ne dogmat.

Víra není pro slabé jedince, kteří potřebují berličku v životě. Víra je pro silné jedince, kteří mají sílu si připustit, že jednou určitě zemřou a stanou se tlející mrtvolou, ať už boháč či bezdomovec, profesor matematiky nebo analfabet, muž či žena, starý nebo mladý, všichni jednou zemřeme, dříve nebo později a jsme tak slabí, že ani nevíme kdy! Vidíte, jak jsme na BOHU závislí, ať chceme či ne?

Víra je pro všechny rozumem nadané, kteří se dívají kolem sebe, kteří chápou, že to vše tady nemohlo vzniknout jen tak, že vše funguje perfektně a ve všem je jednota. Jednota principu od uspořádání orbit atomu, přes Sluneční soustavu až po galaxie. Je tam jednota neboť ten, Kdo to stvořil, Byl JEDEN.

Islám je klid rozumu, protože v Islámu dostaneme pouze logické odpovědi na své otázky. V Koránu nenaleznete ani jediný rozpor nebo chybu. Korán vyzývá lidi, aby používali svůj rozum, mysleli a pochopili.

BOHA nelze vidět, ale jsme schopni pochopit Jeho Existenci, pokud studujeme a dobře se díváme kolem sebe - v zoologii, anatomii, v hydrologii, geologii, fyzice a mechanice, v astronomii, tam všude najdete vzkazy tlustým písmem napsané: BŮH EXISTUJE, TAK VĚŘTE, LIDÉ.

Pokud uvěříte v existenci BOHA a budete chtít upřímně nalézt pravdu a odpovědi na své otázky, BŮH vás povede. Povede vás ke štěstí, radosti, vyrovnanosti. Naleznete to pravé, co jste celý život hledali. Myslíte si, že jste hledali kariéru? studium? moc? peníze? a až jste to získali, najednou jste ucítili krátkodobé štěstí a následnou prázdnotu?

To, co lidé celý život hledají, je víra. Víra v Jednoho BOHA. Víra je ten největší poklad na tomto světě. Je to poklad, který vám nikdo neukradne. Je to poklad, ze kterého můžete rozdávat, ale nikdy vám neubyde, naopak! Víra je kupón na štěstí. Vírou váš život získá po všech stránkách.   

6) Islám je spravedlnost

ALLÁH je spravedlivý a nelze u Něj získat protekci přímluvou svatých nebo kohokoliv jiného. Nikdo není "přiblížený BOHU" nebo prominent. Až zemřeme a nastane Soudný den, BŮH bude hodnotit naši víru a naše skutky. A žádná duše neponese vinu duše jiné. Stejně jako Ježíš (Mír s ním) nezemřel kvůli vinám lidí. To by bylo vůči Ježíši nespravedlivé!

Koncepce Islámu je jiná, než koncepce křesťanství, kde dojde spasení každý, kdo uvěřil v Ježíše (Mír s ním). Je to nelogické. U křesťanů by měl být na prvním místě BŮH, ne Prorok. Tím, že se křesťané obracejí na Ježíše (Mír s ním), svaté, pannu Marii, aj., kteří jim v ničem nepomohou, se dopouští přidružování, nebo-li polyteismu, což je největší nespravedlnost vůči BOHU. Kdo zemře jako přidružovač, nemůže mít nárok na Ráj. A bylo by pro dobré věřící opravdu nespravedlivé, pokud např. vrah věří v Ježíše (Mír s ním) a bude tudíž spasen, aniž by pro to cokoliv udělal. Jak k tomu přijde ten zavražděný, který chtěl žít dál, měl rodinu, děti, které přišly o tátu a zničilo to jejich dětskou duševní stabilitu a víru v bezpečí světa? Je to spravedlivé??

V Islámu se musí věřící snažit celý život - nepřidružovat, modlitbou děkovat Stvořiteli, dělat dobré skutky, být laskavý k rodičům, nezabíjet, nelhát, nekrást, nepodvádět, nesmilnit, dobře se chovat a na základě jeho dobrých skutků ALLÁH spravedlivě rozhodne, zda si zaslouží Peklo či Ráj. I Muslimové skončí v Pekle! Ti špatní jistě. Ale ALLÁH slíbil, že až uplyne doba trestu, vstoupí do Ráje každý, kdo měl byť zrníčko víry v srdci. ALLÁH je spravedlivý a neukřivdí nikomu.

ALLÁH nás stvořil dobré, ale dal nám svobodnou vůli se rozhodnout, zda půjdeme cestou čestných a bezúhonných nebo zda se vypravíme na cestu zla. Každý má zodpovědnost za svůj život a svá rozhodnutí. A při konečném zúčtování bude odměněn, či ponese trest. To je spravedlivé. Každý má povinnost hledat pravdu o svém původu a o důvodech své existence.

BŮH nás stvořil, ale nezanechal nás bez péče a pomoci. Stále se o nás stará, stará se o veškerou přírodu, vesmír, vyslyšuje naše prosby, vede nás, dává nám zdraví, úspěch, lásku a štěstí, ale i nás podrobuje zkouškám, aby nás mohl odměnit při jejich zvládnutí a upevnit naši víru. Když ALLÁH stvořil člověka, vdechl do jeho duše cítění, morálku, zodpověnost, svědomí a posílal Proroky znovu a znovu s připomenutím lidem v podobě Zjevení, aby v Jednoho BOHA uvěřili a nic k Němu nepřidružovali a dobré skutky konali, nešířili pohoršení po Zemi a byli vděční BOHU.

7) Islám je rovnováha

     rovnováha mezi životem pozemským a životem budoucím. Islám nekáže žít v askezi a mnišství, ale žít účelně a rozumně život na tomto světě podle Božích pravidel a myslet na to, že smrt se může dostavit ke komukoliv z nás, aniž víme kdy. Proto bychom se měli stále snažit i budovat si život věčný svojí vírou a konáním dobrých skutků.

8) Islám je důvěra

    důvěra a spoléhání se na BOHA ve věcech, které nejsme schopni ovlivnit. ALLÁH nás stvořil a ví tedy nejlépe, co je pro nás nejlepší. Určitě se vám už stalo, že jste si něco velmi moc přáli, a že jste pro to dělali možné i nemožné, a když jste to získali, zjistili jste, že to pro vás nebylo to nejlepší, ba naopak to mohlo být zdrojem vaší nespokojenosti.

BŮH po nás nechce, abychom složili ruce do klína a nechali se unášet životem a jen se spolehli, že za nás vše vyřeší. Máme povinnost se snažit, pracovat a dělat prosby k ALLÁHu, aby nám pomohl získat pro nás to nejlepší, aby nás vedl správnou cestou, aby nás učinil šťastnými na tomto světe i v životě budoucím.

ALLÁH je jistota, že ať se nám stane cokoliv zlého, máme zůstat vděční a  nežehrat, ale spoléhat se na Jeho pomoc a jen Jeho prosit o pomoc. ALLÁH vyslyší prosby prosícího, neboť ALLÁH je Slyšící, Vševědoucí a nespadne lístek ze stromu, aby o tom nevěděl. A ALLÁH v Koránu slíbil, že po útrapách přijde úleva.

ALLÁH nepotřebuje zpovědníky, neboť On slyší vše, vidí nám do mysli i srdce, zná naše úmysly, touhy, starosti i radosti. Chce naše dobro, ale podrobuje nás i zkouškám, aby nás mohl více odměnit a upevnit naši víru, pokud uspějeme.

9) Islám je optimismus

Že ať se nám stane cokoliv, dobrého nebo špatného, je nad námi BŮH, který o nás dobře ví. A když se nám stane třeba něco zlého, jen ALLÁH ví, důvod, proč se to stalo. A Jen On ví, jaký užitek v tom může být pro nás ukryt. Např. když člověk onemocní, je to zkouška trpělivosti, zda zůstaneme vděční, nebudeme si stěžovat a nadávat na svůj úděl.

Pokud zůstaneme vděční a poděkujeme BOHU za všechno dobré i špatné, co nás potkalo, získáme odměnu nesmírnou a v našich nesnázích dostaneme úlevu. Neboť v Koránu se píše, že po každé nesnázi, přichází úleva.

Člověk se nemá trápit, kdyby udělal tohle, nestalo by se tamto. A "kdyby, co by" je brána pro Satana, aby vás ještě víc zarmoutil a vyvolával ve vás pocity viny a ničil vám život. Např. pršelo a fučel vítr, nechtělo se vám jít zrovna dnes navštívit babičku do nemocnice a ona zrovna ten den zemřela. Nemá smysl se trápit tím, že kdyby jste nebyla líná, nebo kdyby jste nešla k holiči, nebo kdyby nepršelo, šla byste za babičkou. Ne. Toto byl Osud. Byl Osud, že jste šla k holiči, byl Osud, že pršelo, a že babička zrovna zemřela. Nemá smysl se nad tím trápit. Je to tak, jak to mělo být. A kdyby se vrátil čas a vy neměla tuto zkušenost, jednala byste stejně. A nemá smysl se tím užírat.

Toto je klid duše, který dává Islám. Prostě přiznat si, že jsou věci, které nemůžete ovlivnit, a že ne vše, co se stalo, je vaše vina. Když si toto uvědomíte, hodně se vám uleví.

Když poprosíme BOHA za odpuštění - sami, potichoučku a upřímně litujeme a nemáme v úmyslu špatné opakovat, musíme se spolehnout, že BŮH odpustí. Neboť je Milosrdný a Slitovný. 

A pokud zemřeme, u ALLÁHa je náš cíl konečný. A můžeme doufat v Ráj...

10) Islám je univerzální

Islám byl seslán pro všechny lidi, pro všechny místa na Zemi a po všechny časy, do skonání světa...

Lé illéhe illé ALLÁH,

Mohammedu rasúlulláh.

Není boha, kromě ALLÁHA

a Mohammed je Jeho posel.