Prorok Mohammed (Mír s ním) se narodil v Mekce. ženě jménem Ámina z rodu Kurajšovců. Pocházel z významného rodu, jehož kořeny sahaly až k Ismaelovi.

Otce Mohammed nikdy nepoznal, umřel ještě před jeho narozením. Dle tehdejších arabských zvyků chtěla matka poslat Mohammeda na venkov, kde by mohl běhat, být na čerstvém vzduchu, zesílil a naučil se, co každý správný Arab potřebuje.

Do Mekky přicházelo mnoho pouštních Arabů, aby si odnesli děti s sebou na nějaký čas. Mezi nimi byla i chudičká rodina. Byli tak chudí, že už ani jejich velbloudice nedávala mléko a sama kojná Halíma, neměla dost mléka pro své vlastní dítě. Když přisli do města už na ně zbyl jen Mohammed. Vzali si ho a Halíma brzy poznala, že je to opravdu požehnané dítě. Jakmile Mohammeda přiložila k prsu, začalo mléko prýštit proudem. A od té doby se jim začalo dařit velice dobře. Mohammed byl krásné, chytré a vnímavé dítě a každý, kdo se na něj jen podíval, měl pocit, že je mu důvěrně známý a blízký.

Když mu byly 3 roky, stal se další zázrak. Přiletěli k němu andělé, otevreli mu hruď a vzjmuli srdce. To pak umyli ve vodě z Rajského pramene a vrátili srdce zpět. Od té doby Mohammed nepocítil, co je to zášt, zloba, pomstychtivost a nic ze špatností. Byl hodný, milý, nikdy nelhal a jeho úmysly byly vždy čisté a upřimné.

Když nastal čas loučení s Halímou a její pouštní rodinou byli všichni smutní. Zamilovali si Mohammeda jako vlastního syna.

Mohammed se vrátil k mamince Ámině a užíval si mateřské péče a lásky. V 6 letech se Ámina rozhodla, že navštíví svoji rodinu v Medíně. Malého Mohammeda vzala s sebou. Byla to však dlouhá cesta s velbloudí karavanou napříč pouští. V Medíně zůstali měsíc, Ámina onemocněla. Na zpáteční cestě do Mekky Ámina zemřela, a tak malý Mohammed přisel i o svoji milovanou maminku a zůstal syrotek.

O Mohammeda se postaral jeho dědeček Abdul Mutallib, který ho měl velmi rád. Netrvalo však dlouho a Mohammed přišel o dalšího milovaného člověka. Jeho dědeček zemřel, když bylo Mohammedovi asi 9let.

O Mohammeda se postaral syn dědečka Abu Tálib. Měl mnoho vlastnćh dětí, ale Mohammeda si brzy zamiloval pro jeho klidnou a moudrou povahu. V té době Kurajšovci vypravily karavanu do Sýrie a Mohammeda vzali s sebou. Byla to první jeho výprava na sever. Cestou procházeli koelm obydlí jednoho velmi moudrého a sečtělého mnicha. Jmenoval se Bahira. Pozoroval karavanu a zjistil, ye nad karavanou putuje mrak, jakoby někoho z karavany chránil. Věděl z knih, že po Ježíši má přijít ještě jeden Prorok a velmi si přál ho vidět dřív, než zemře.Když si uvědomil, že je svědkem zázraku, pozval cestující na oběd. Byli překvapení, jeli tudy už nekolikrát a mnich je nikdy nepozval. Mohammeda nechali hlídat velbloudy. Mnich však naléhal, ať chlapce přivedou. Když ho přivedli, bahira si ho dlouze prohlížel a nic neříkal. Všiml si mnoha detailů, o kterých se dočetl ve starých knihách. Vzal si Mohammeda stranou a položil mu několik otázek. Tak se dozvěděl, že Mohammed neuctívá modly umístěné v Kábě. Mluvili spolu o BOHU a o životu Mohammeda a jeho rodině. To vše ho přesvědčilo, že je skutečným Prorokem a prosil Abu Táliba, aby se o něj dobře staral.

Tak plynul čas a Mohammed dospěl v muže. Byl uznávaný pro svoji čestnost, upřimnost a pravdomluvnost. V Mekce byl znám pod jménem " Důvěryhodný". Všichni si ho vážili, dokonce i vůdcové Mekky.

Když bylo Mohammedovi 25 let najala si ho jedna vážená a bohatá vdova z rodu Kurajšovců jménem Chadídža. A požádala ho, aby s jejím zbožím odjel obchodovat do Sýrie. S Mohammedem odjel i Chadídžin otrok, který strávil s Mohammedem mnoho hodin v hovorech a všiml si, jak se Mohammed od ostatních liší, jaké má zásady a začal ho velmi obdivovat. Po návratu referoval vše své paní a ta se rozhodla, že se za Mohammeda provdá. Mohammed souhlasil. Jejich manželství bylo štástné, přestože Mohammed byl o 15 let mladší. Narodilo se jim 6 dětí - 4dcery a 2synové, kteří však zemřeli v útlém věku.